Pro vás
JAK TO FUNGUJE?
V A.B.A. rodiče investují do sportovní budoucnosti svých dětí. Je to zásadní faktor pro jejich vývoj, a to nejen ve sportu. Jen tak je možné dosáhnout požadované kvality, aby děti měly ze sportu radost. Nejlépe a nejvíce se rozvíjejí ti, kteří do sportu vloží více práce, než kolik klub standardně poskytuje. Bohužel, to je často realita dnešní doby.
My zavádíme individuální odborný přístup pro všechny, kteří o to stojí. První roky dítěte jsou ve sportu a jeho rozvoji vždy nejdůležitější. Čím dříve dítě začne vyrůstat v tomto prostředí, tím lépe pro něj i pro kvalitu, kterou v budoucnu ve sportu předvede. Schopné a sebejisté dítě se rozvíjí nejlépe. Takové dítě bude nejšťastnější, protože bude schopno tento sport ovládat. Děti, které mají někoho, kdo rozumí basketbalu, mají vždy efektivnější vývojovou křivku. Některé kluby z toho často nemají velkou radost, protože to poukazuje na jejich nedostatky. Ostatní rodiče se pak začnou ptát, proč se jejich dítě nevyvíjí stejně. Bohužel, pouze tito jedinci jsou pak ve většině případů výkonnostně konkurenceschopní. Efektivita a správná rychlost sportovního vývoje dítěte hrají zásadní roli. Některé vývojové prvky není možné v pozdějším věku dohnat. Vývoj dětí ve sportu je dnes plošně brzděn, a to z mnoha důvodů.
Jednou z největších chyb ve společnosti je přesvědčení, že sport je a má být stále charita. Dotace, o kterých ani nevíte, mají údajně pokrýt sportovní vývoj vašich dětí. Pokud někdo jiný platí vývoj vašeho potomka, nemáte nad ním žádnou kontrolu. Navíc podle schválených pravidel a přestupového řádu mají kluby výhradní kontrolu nad osudem vašich dětí ve sportu. Peníze v tomto případě bohužel rozhodují. A je jedno, že platíte vše, co vaše dítě potřebuje k tomu, aby mohlo v klubu fungovat a hrát, včetně členských poplatků, turnajů, soustředění a podobně. Kontrolu mají vždy oni. Tento systém se nazývá "klubismus" a charakterizuje ho majetnický, autoritativní a direktivní přístup k dětem ve sportu bez přítomnosti rodičů. To, co rodiče běžně v klubech platí za roční členské příspěvky, nepokryje nákladové ani jejich měsíční trénink.
V A.B.A. nejsme napojeni na žádné dotační penězovody a nejsme svázáni žádnými dohodami. Přesně víte, za co platíte a co za to dostáváte. Výsledky můžete vždy sami sledovat, kontrolovat a konzultovat s námi. Zkuste to někde jinde a pravděpodobně narazíte. Navíc jsou i kluby, které vaše dítě nepustí jinam, protože si na něj kladou nárok. Vaše dítě pak patří tomu konkrétnímu klubu, kde právě je. Přestupy mohou být velmi náročné a bolestivé.
U nás vy rozhodujete o osudu svého dítěte, ne my. My vám jen pomáháme dosáhnout nejlepších možných výsledků v jeho sportovním růstu. Proto tu jsme. Chceme, aby se vaše dítě rozvíjelo v pozitivním prostředí, bylo šťastné, spokojené a samozřejmě zdravé. To je přání každého rodiče, který se zajímá o vývoj svého potomka.
CO JSTE PRO NÁS VY, RODIČE?
Rodiče hrají klíčovou roli v sportovním vývoji svého dítěte. Jsou nejen primárním zdrojem motivace a podpory, ale také vzorem, který může výrazně ovlivnit přístup dítěte ke sportu. Jsou často prvními, kdo dítě uvedou do sportovních aktivit, a jejich přístup k sportu a pohybu může ovlivnit to, jak dítě vnímá sportovní aktivity jako součást svého života. Jejich postoj k pohybu, zdraví a disciplíně formuje nejen fyzické, ale i psychické nastavení dítěte, což je zásadní pro jeho dlouhodobý rozvoj. S podporou rodičů se mohou děti vždy posunout o kus dál a výš. Rodiče jsou u nás vždy vítáni a společně s vámi se věnujeme všem problémům, na které mohou vaše ratolesti ve svém sportovním basketbalovém vývoji narazit. Děti není možné při jejich cestě životem násilně oddělit od rodičů a vyloučit je z jejich sportovního růstu. To by bylo špatné a kontraproduktivní. Rodiče by měli být důležitými partnery v aktivním vývojovém procesu a hlavní oporou pro své děti.
HOLKY A KLUCI
Kluci mají evoluční předpoklady být silnější a rychlejší, a ženské týmy často nejsou schopny hrát na stejné fyzické úrovni jako mužské týmy. To je objektivní biologický fakt. V mnoha ohledech je však ženský basketbal mnohem zajímavější a atraktivnější než mužský. Když se ví, jak na to. Proto by ženský basketbal měl vycházet z jiného herního stylu, a tím pádem i z jiné metodiky trénování a celkového přístupu. Trénovat kluky je jednoduché – říkáme, že jim stačí hodit míč a hrát si na trenéra. Trénovat ženy je umění, které vyžaduje mnohem větší znalosti, schopnosti a trenérské dovednosti, včetně psychologie a někdy i s nadsázkou "astrologie". Přístup k ženám je prostě jiný.
Jakmile z žen v basketu dostanete to, co je potřeba, zjistíte, že se k trénování mužů už tolik vracet nechcete. Úspěch s ženským týmem dokáže naplnit srdce jako nic jiného. Kdo umí trénovat ženy, nemá problém s trénováním mužů. Naopak to však často bývá trenérská pohroma. To ale neznamená, že nejlepší trenér pro ženy musí být žena, právě naopak.
Ženské týmy se vyznačují týmovou hrou s dokonalou technikou a taktickou vyspělostí, s důrazem na koordinaci a přesnost. Ženy prostě hrají hlavou, a tak je třeba je vybírat, vychovávat a trénovat. Když se jim dá prostor pro individuální vývoj a nepřistupuje se k nim jako k otrokyním, které mají hrát šablonovou, řízenou hru, dokážou předvést atraktivní a kvalitní hru plnou bojového ducha a improvizace, nad kterou se lidem tají dech. Muži o takové hře mohou často jen snít. Vytvořit takový tým je však umění.
Ženský a mužský basketbal by měly být oceňovány na základě svých vlastních předností a unikátního herního stylu.
Basketbalové autority a trenéři by si měli uvědomit, jaké výhody mají ženy v tomto sportu, a nesnažit se z něj dělat mužský basketbal. Pokusy přizpůsobit ženský basketbal fyzickým standardům mužského basketbalu by mohly vést k přehlížení jeho specifických výhod a odlišností.
V A.B.A. nemáme rádi podceňování ženského basketbalu, jeho sportovních výkonů a vývoje. V mnoha ohledech preferujeme ženský basketbal. Právě tam se ukazuje kvalita trenérů a přístupu klubu k rozvoji sportu. V Česku je ženský sport stále velmi podceňován, a často za to mohou ti, kteří ho vedou. Ženy si tento přístup nezaslouží, a jednou z našich priorit je zlepšit, urychlit a změnit vývoj v ženském basketbalu.
Kluky trénujeme samozřejmě také, ale holky mají úplně jiné kouzlo.
Zápas není trénink a trénink není zápas
BASKETBAL A VÝŠKA?
Výška v basketbalu samozřejmě stále hraje určitou roli, ale již ne tak významnou jako dříve. Moderní basketbal se v mnoha ohledech výrazně posunul, takže výška už není hlavním kritériem. V ženském basketbalu to platí trojnásobek. Ženy nemají takovou fyzickou sílu jako muži, a proto nedokážou ovládat velká těla stejně efektivně. To výrazně zpomaluje hru a snižuje její atraktivitu. Tlak na výšku jako hlavní talentový faktor bohužel v Česku stále přetrvává, a to i v ženském basketbalu. Je to zoufalá snaha přizpůsobit ženský basketbal mužskému. Ozvěny z dob dávno minulých. Tento přístup se obhajuje tím, že přerostlé dítě své tělo dostane pod kontrolu později, až dospěje a zesílí. Bohužel, takové dítě nedokáže pracovat se svým tělem efektivně, hlavně kdy je vývojové potřeba. Nezvládají výkonnostní zátěž, a často to nezvládají ani zdravotně. Jejich hra v dospělosti pak podle toho vypadá. Tento sportovní systém přehlíží mnohem talentovanější děti, které jsou rychlejší, efektivnější a mají i vyšší herní IQ a větší touhu hrát, jen proto, že jsou o pět či deset centimetrů menší.
Laická veřejnost by měla začít tento sport vyhledávat, sledovat ho s potěšením a vracet se k němu s radostí. Vše, co tento klíčový faktor zhoršuje, basketbalu škodí. Hráčky a hráči musí diváky natolik zaujmout, vtáhnout je do hry tak, že se jim o tom bude v noci zdát a budou se těšit na další zápas. Diváci musí při sledování zažívat radost, vášeň, napětí, drama a někdy i smutek. Pokud to nebudou prožívat hráčky a hráči, nebudou to prožívat ani diváci. Bez diváků není sport. Když není zájem veřejnosti, nejsou peníze. Bez peněz není vývoj. K čemu je sport, na který se nedá dívat? Proto je sport závislý na dotacích, protože si na sebe neumí vydělat. Není atraktivní. Basketbal by měl být atraktivní hrou. Je to sport pro masy. Něco dostat zadarmo není totéž jako si to vybojovat.
Proto provozujeme moderní světový basketbal, kde inteligence, efektivita, rychlost a přesnost hrají zásadní roli. Teprve pak je na našem seznamu výška. Máte inteligentní dítě? Má touhu běhat za míčem a dávat koše? Přiveďte ho do A.B.A. My ho naučíme, jak ovládat tento sport od základu.
MÁ NA TO?
Existují více a méně talentované děti. Každé dítě má své vlastní problémy ve sportovním vývoji. Rozdíl je vždy jen v tom, kolik úsilí do toho každý z nich vloží. V každém jedinci se projevují určité individuální vlastnosti a schopnosti, ať už vrozené, nebo získané z domova a okolí. Když se začne trénovat včas, dětské tělo i mysl se přizpůsobí a adaptují. Bez správného nastavení mysli se nikdo nestane vrcholovým sportovcem. Dokonce i méně talentované, ale vytrvalé děti mohou svým přístupem předběhnout ty, které sice mají vysoký talent, ale méně pracují. Stagnace je ve sportu hrozbou i pro ty nejtalentovanější. Bohužel právě ti jí často podléhají, zejména když nejsou správně motivováni. I oni musí tvrdě pracovat, aby zůstali konkurenceschopní.
Správně nastavené sportovní a konkurenční prostředí mezi dětmi v nich vytváří soutěživost a touhu se zlepšovat. To je jediný správný vývoj, který děti potřebují nejen ve sportu, ale i v životě.
HLEDÁME KLUB
Jak vybrat basketbalový klub, kam své dítě s radostí dáte?
To je velice složitá otázka. Rozdíly mezi kluby jsou značné a často se věci zamlžují. Jen málokdo má přehled, a pokud se v tomto prostředí nějakou dobu nepohybujete, nemáte šanci zjistit, co se děje a co je pro vaše dítě to pravé. Sám jsem tím musel projít se svou dcerou a brzy jsem zjistil, že je něco hodně špatně. Nechápete systém, a proč tak funguje. Čas hraje proti vám. Každý špatný rok je rok bez vývoje. Když své dítě pošlete do nějakého basketbalového klubu a pak chcete klub změnit, protože vám dítě třeba chodí domů s brekem nebo na něj uplatňují nějakou zvláštní politiku, tak pravidla to jen tak neumožňují. Pravidla chrání kluby - projev klubismu v plné síle. Případně se chcete podívat na trénink? Nepustí vás. Arogance moci. A když vás ještě přesvědčí, že zápas je nejlepší trénink, a vaše dítě začne pravidelně "hřát lavičku" – tedy nehraje – a k tomu ho začnou trenéři šikanovat s vědomím, že vaše dítě nemá šanci opustit toto agresivní prostředí a hrát jinde, máte zaděláno na velký problém. Než se situace vyřeší, pravděpodobně budete chtít přejít k jinému sportu. Ale řešení tu je. Nejen v tomto případě přijďte ihned do A.B.A. Vaše dítě se u nás naučí hrát basketbal, a navíc bude šťastné a spokojené. Pomůžeme vám situaci vyřešit k vaší i jeho spokojenosti.
Každopádně každý může preferovat něco jiného. Možná vás výkonnostní basketbal nezajímá a chcete jen basketbalový kroužek, nebo aspoň takto začít. Ale i tam jsou zásadní rozdíly v přístupu a chování k dětem. Pořád je to basketbalový klub, i když to vedou jako kroužek. Kluby přihlašují vaše dítě do České basketbalové federace, aby mohlo soutěžit. Nepřihlašujete vy, ale oni. Na vaše dítě dostávají dotace. A soutěží se opravdu hodně. Málo tréninku, ale hodně zápasů. Moje dcera měla i pět zápasů za víkend. A pak vám řeknou, že kvůli zdraví, které je samozřejmě nejdůležitější, se nesmí moc trénovat. Třikrát týdně bohatě stačí. Tři zápasy za den ale zřejmě nevadí? To, co si na školách k dětem už dávno nikdo nedovolí, v klubech stále prochází. Je to někdy slepá ulička a když své dítě špatně nasměrujete, nejde z toho jen tak bezpečně vycouvat. Znám mnoho rodičů, kteří s tím měli a stále mají problémy.
Věnujte výběru klubu stejnou pozornost, jako když vybíráte školu pro své dítě, kupujete dům nebo investujete své peníze. Není v tom žádný rozdíl. Tady investujete do toho nejcennějšího, co máte. To, co pak případně udělají s vaším dítětem, může zanechat trvalé následky. Především si ujasněte, zda chcete sportovní vývoj, nebo jen zábavu. To je zásadní rozdíl. Některé kluby vám nabízejí obojí v jednom, protože potřebují každé dítě do soutěže. Proto oni neustále opakují, že zápas je nejlepší trénink. Jedná se však o způsob, jak získat peníze. Protože vy neplatíte větší část sportovního vzdělání svého dítěte, ale oni. Na první pohled vás to téměř nic nestojí, a jste přesvědčeni, že basketbalový vývoj vašeho dítěte je zaručen, správný a kvalitní. Vaše dítě však zápasí jako o život, a to doslova, ale přitom trénuje málo. Většinu času v tomto sportu tráví v extrémní fyzické i psychické zátěži bez důkladné, odborné a pravidelné přípravy, protože zápas je extrémní formou sportovního projevu. Poté vám řeknou, že není dobré příliš trénovat, protože jde o zdraví vašeho dítěte, a na to oni přece dbají. Těch pár tréninků týdně je pak nastaveno tak, že kladou důraz na maximální tréninkovou efektivitu, která má simulovat zápasovou zátěž. Kdo nejede na 200 %, netrénuje a není připraven na zápas. Pokud v tom někdo nevidí paradox, my ano.
V A.B.A. nemáme problém se zápasy, naopak. Vývojově jsou velmi důležitým prvkem. Říkáme však, že byla narušena vývojová rovnováha a priority jsou jinde, než by měly být. Kdybych s dcerou netrénoval více, a jinak než co nabízel klub, nikdy by nedosáhla výkonů, jakých dosahuje dneska, a to jak po stránce dovednostní, psychické, fyzické i zdravotní. Semlelo by ji to. Dneska trénuje už i dvoufázově a stále každý víkend zápasí. Takových hráček nám v A.B.A. prochází více, ale nesmíme zveřejňovat jejich jména. Ne ve všech klubech se najde pochopení pro to, že se "jejich hráčky" chodí zdokonalovat někam jinam. V klubech tomu říkají, že je to jako "tahat alkohol do hospody" Vnímáte v tom ten klubismus?
Je však potřeba držet krok s nastaveným systémem, pokud se někdo chce stát vrcholovým sportovcem. Jinak je veškeré úsilí zbytečné.
Děti, které jsou vychovávány výhradně zábavnou formou a pak posílány do zápasů, narazí do patnácti let na nepřekonatelné překážky. Nemají na to v tom prostředí obstát. My ale věříme, že pokud děti něco začnou dělat, mají to dělat správně a pořádně už od začátku.
V programu Basketball 4 FUN nabízíme vše, co ostatní kluby, a mnohem více, ale bez toho zápasového extrému. Sport by měl být také přípravou na život, do kterého děti vkročí, a nemusí se z nich stát vrcholoví sportovci. A pokud má nějaké dítě sportovní a basketbalové nadání, je hřích s tím talentem nepracovat. U nás se této problematice aktivně věnujeme a budeme ji s vámi řešit. To, co byste nedovolili, aby se stalo vašim domácím mazlíčkům, byste neměli dovolit, aby se dělo vašim dětem, za žádných okolností.
JAK SE ROZHODNOUT?
Průzkum a analýza. Kdo toto nedělá, neustále chybuje a doufá, že se časem poučí z vlastních chyb. Nepodceňujte, kam a ke komu svěříte své dítě. Dostat vaše dítě následně někam jinam není vůbec snadné. Existují pravidla přestupového řádu, o kterých možná ani nevíte. Nezapomeňte na to. Nejste spokojení s klubem, kde vaše dítě právě je? Přiveďte ho do A.B.A.
JAK ČASTO BY MĚLI DĚTI SPORTOVAT?
V rámci zdravého vývoje by děti měly mít každý den hodinu intenzivního pohybu. Je to jednoduchý a přirozený způsob, jak udržet děti zdravé mentálně, psychicky i fyzicky. Většina basketbalových "výkonnostních klubů" dnes trénuje děti třikrát týdně, a dva víkendy v měsíci mají zápasy. Bohužel, mnoho dětí nezvládá ani tento režim, což navíc vede k častým absencím. Tento přístup však není dostatečný ani pro rekreační, natož pro výkonnostní sport, kde se dítě připravuje cíleně na dráhu profesionálního sportovce. Tělo ani mozek se tímto způsobem nemohou přizpůsobit zátěži, protože nepravidelný trénink neustále vyžaduje znovu a znovu začínat. Jak fyzicky, tak mentálně, dítě není v tom správném vývojovém rytmu. Tento nedostatečný vývoj vede k častým zraněním a úrazům dětí ve sportu, protože nemají dostatek aktivních podnětů k adaptaci.
Reakcí na tento stav odborníků a některých rodičů je tvrzení, že je třeba trénovat ještě méně, protože je dítě přetížené, a že také hrozí vyhoření. Je to zvláštní doba, plná paradoxů. Když jsem se věnoval sportovnímu vývoji své dcery v basketbalu ze začátku, kterému se také nadále věnuji, často jsem narážel na tvrzení, že trénovat s ní více než třikrát týdně nad rámec klubu ohrožuje její zdraví. Totéž říkali i jí. Tak daleko to "výkonnostní kluby" dotáhly, "Kluby" které by měly vychovávat budoucí elitní basketbalové sportovce.
Současný systém a trend v Česku není postaven na výkonnostním základu s cílem vychovávat v basketbalu vrcholové sportovce, kteří by předváděli mezinárodní výkony a kvalitu. Generační vývoj nefunguje. Vrcholovým sportovcem se samozřejmě nemůže stát každý. Jedním ze základních faktorů je také genetická predispozice jedince, která ho odlišuje nejen fyzicky, ale i mentálně. Takových jedinců není mnoho.
Proto, aby každé dítě mělo denně hodinu intenzivního pohybu, nepotřebujete ale vrcholový genetický materiál. Hodina denně je doporučení WHO a považuje se to za minimální zdravý vývojový výkon každého dítěte. Ti, kteří se mají stát vrcholovými sportovci, by měli trénovat minimálně dvě hodiny denně už jako děti. V určitých stadiích vývoje i dvoufázově. Kdo toto nezvládne, neměl by se stát vrcholovým sportovcem. Dnes je tedy pravděpodobně mnoho vrcholových sportovců, kteří na to nikdy neměli žádné předpoklady. Odborná selekce a výběr selhává.
Když jsem aktivně hrál basketbal, už od 13 let jsem trénoval dvoufázově, o víkendech i třífázově, pokud nebyl zápas. Šest někdy až osm hodin denně. Nikdy v životě jsem se nezranil – ani naražený prst, ani vymknutý kotník. Nevyhořel jsem, protože jsem byl konkurenceschopný a správně motivován. Každý den jsem měl kondiční, silový a herní trénink. Nikdo mě nemůže přesvědčit, žádný takzvaný "sportovní odborník" ani lékař, že toto není možné nebo že je to pro děti nezdravé. A že těch pokusů zde na mě bylo mnoho. Lidské tělo, a zejména to dětské, které se vyvíjí, zvládne mnohem víc, než si lidé dnes myslí. Dětská mysl a tělo jsou tvárné a přizpůsobivé. Proto je důležité vést děti ke sportu nenásilnou metodou, aby si vytvořily návyk a pravidelnost. Do dnešních dnů jsem zdravý a výkonnostně nadprůměrný, a to se blížím zlatému věku padesáti let. Vděčím za to svému sportovnímu vývoji od dětství. Dostal jsem kvalitní sportovní vývojovou průpravu, která mi v životě hodně pomohla a dodnes mi slouží. A to samé jsem daroval vlastní dceři. Až vyroste, zvládne vše, co se jí postaví do cesty. To vás naučí sport.
Proč se toto dnes dětem odepírá? Proč se společnost vychovává v tom, že je to nebezpečné a nezdravé pro vývoj dětí? Proč tomu lidé věří? Chcete zdravé a odolné děti? Naučte je žít sportem. V životě se jim to mnohonásobně vrátí, a generační vývoj sportovců se tím drasticky zlepší. Z kvalitnějších sportovců vyrostou kvalitnější odborníci. Ti vychovají další generaci ještě kvalitnějších sportovců, a tak to půjde generaci za generací.